Atentát na prezidenta Williama McKinleyho

William McKinley byl 25. prezidentem Spojených států a 6. září 1901 se stal třetím prezidentem, na kterého byl spáchán atentát.

Prezident McKinley navštívil Panamerickou výstavu v Buffalu ve státě New York, kde se těšil z vítězství po španělsko-americké válce. Dvoudenní návštěva úřadujícího prezidenta vyvolala značné vzrušení a přilákala na setkání s ním rekordní počet lidí. McKinleyho projevu v noci 5. září se zúčastnilo přes 116 000 lidí.

Následujícího dne, 6. září, se McKinley zúčastnil setkání s prezidentem v Chrámu hudby. Návštěvníci si zde mohli s prezidentem potřást rukou. Voliči a blízcí spojenci prezidenta se obávali možného atentátu a před akcí varovali. Domnívali se, že veřejná akce v otevřeném sále, jako byl Chrám hudby, je příliš nebezpečná.McKinley však trval na tom, aby se akce uskutečnila podle plánu, a prezidentský štáb kompromisně přidal k obvyklým příslušníkům tajné služby další policisty a vojáky.

V davu dychtivých návštěvníků byl i osmadvacetiletý tovární dělník Leon Czolgosz. Czolgosz byl zapřisáhlý anarchista, který, jak později vypověděl v policejním přiznání, přijel do New Yorku s jediným cílem - zabít McKinleyho. Když se Czolgosz připravoval na setkání s prezidentem, zabalil si revolver do bílého kapesníku a dělal, jako by v horkém dni držel jen ručník proti potu.

Přibližně v 16:07 se McKinley a Czolgosz setkali tváří v tvář. Prezident s úsměvem na tváři natáhl ruku, když Czolgosz zvedl pistoli a z bezprostřední blízkosti vypálil dva výstřely. Jedna kulka zasáhla McKinleyho knoflík kabátu a zasáhla jeho hrudní kost, zatímco druhá prošla přímo jeho břichem.

Říká se, že chvíli po výstřelech zavládlo v davu ticho, protože McKinley stál v šoku bez hnutí. Ticho bylo přerušeno, když další účastník, James "Big Jim" Parker, udeřil Czolgosze pěstí, aby zastavil třetí výstřel. Brzy poté se na atentátníka vrhli vojáci a policisté a zbili ho. Až McKinley, krvácející ze svých zranění, nařídil rvačku zastavit.

McKinleyho odvezli z Chrámu hudby rovnou do nemocnice Panamerické výstavy. Tam se podrobil urgentní operaci. Chirurg dokázal ránu v žaludku zašít, ale kulku se mu nepodařilo najít.

Několik dní po útoku se zdálo, že se McKinley z události zotavuje. Viceprezident Theodore Roosevelt byl natolik přesvědčen o prezidentově stavu, že se dokonce vydal na výlet do Adirondackých hor. 13. září se však McKinleyho stav stal kritickým, protože zbytky kulky způsobily vznik gangrény na vnitřních stěnách žaludku prezidenta McKinleyho.

Přibližně ve 2:15 ráno 14. září otrava krve prezidenta McKinleyho zcela pohltila a on zemřel se svou ženou po boku.

Ještě před McKinleyho smrtí byl Leon Czolgosz ve vazbě v buffalské věznici, kde ho vyslýchali newyorští policisté a detektivové. Tvrdil, že střílel na podporu anarchistické věci. Ve svém přiznání prohlásil: "Nevěřím v republikánskou formu vlády a nevěřím, že bychom měli mít nějaká pravidla."

Czolgosz tvrdil, že prezidenta McKinleyho pronásledoval po Buffalu, a před osudnou událostí 6. září se ho pokusil zavraždit ještě dvakrát. Czolgosz tvrdil, že byl na nádraží při McKinleyho příjezdu 4. září, ale kvůli velkému množství ochranky tam nezmáčkl spoušť. Tvrdil také, že zvažoval, že bude jednat při projevu z předchozího večera.

"Prezidenta jsem zabil pro dobro pracujícího lidu," řekl Czolgosz, "svého činu nelituji."

Proces s Czolgoszem začal 23. září 1901 mnohem rychleji, než by odpovídalo dnešním standardům. Po pouhých 30 minutách jednání ho porota uznala vinným z vraždy prezidenta Williama McKinleyho a odsoudila ho k trestu smrti na elektrickém křesle. 29. září 1901 byl Czolgosz popraven v newyorské věznici Auburn.

Viceprezident Theodore Roosevelt se po McKinleyho odchodu ujal úřadu a později se sám pokusil o atentát.