Charles Norris se narodil 4. prosince 1867 v bohaté rodině ve Filadelfii. Místo života v přepychu se Norris rozhodl studovat medicínu na Kolumbijské univerzitě. Poté odcestoval do Berlína a Vídně, aby si prohloubil lékařská studia, a po návratu do USA přivezl poznatky, které navždy změnily vyšetřování trestných činů.

Před Norrisem soudní lékaři neexistovali. Městští koronerové zpracovávali mrtvá těla. Pro práci koronera nebyly vyžadovány žádné předpoklady, mohl ji vykonávat kdokoli. Jedinou motivací koronerů bylo vydělávání peněz, protože byli placeni za každé tělo. Když se rychle zpracovalo více těl, vydělalo se více peněz. Platit se mohlo i v případě, že někdo chtěl zatajit pravdu o skutečné příčině smrti. V ostatních případech, pokud sePříčina smrti nebyla zřejmá, skončil jako další odložený případ. Nikdo si nedal práci s vyšetřováním nevysvětlitelných úmrtí a věda hrála při prosazování práva roli jen zřídka.

Evropané však vyvíjeli způsob, jak využívat vědecké důkazy v systému trestního soudnictví. Norris tomuto konceptu věřil a po návratu do USA se připojil k aliancím, které chtěly zbavit města koronerů. Tyto aliance chtěly, aby příčiny smrti vyšetřovali vyškolení odborníci. V roce 1918 se Norrisovi podařilo získat místo hlavního soudního lékaře v nemocnici Bellevue v New Yorku.Jeho úkolem bylo vyšetřovat podezřelá nebo násilná úmrtí, a to zdaleka nebyla snadná práce.

"Rudý Mike" Hylan, starosta New Yorku, chtěl soudního lékaře, který by mu dělal laskavosti. Norris takovým člověkem nebyl. Měl touhu vytvořit "lékařský soudní systém", který by byl založen čistě na vědeckých poznatcích, a ne pokračovat v systému, v němž společenské postavení hrálo větší roli než pravda v odsouzeních a osvobozujících rozsudcích. Aby tomu pomohl, požádal Norris Alexandra Gettlera, aby se připojil k jeho týmu avytvořili první toxikologickou laboratoř v zemi.

Norris a Gettler postupně vyřešili mnoho případů souvisejících s toxikologií, přesto měla veřejnost potíže přijmout změnu a pravdu. Pravdou bylo, že je obklopovaly nebezpečné sloučeniny, protože farmaceutické firmy nemusely zveřejňovat žádné informace o svých výrobcích ani je testovat a lidé zneužívali výrobky, které měly smrtící náklady. Norris se snažilupozornil na to, že mnoho úmrtí bylo způsobeno kyanidem, arzenem, olovem, oxidem uhelnatým, denaturovaným alkoholem, radiem a thaliem, ale byl zesměšněn veřejností a třemi různými starosty, kteří jeho oddělení nepodporovali.

Norris udělal vše, co bylo v jeho silách, aby udržel svůj úřad v chodu. Dokonce použil své vlastní peníze na financování oddělení, když mu Hylan snížil financování. Druhý starosta, Jimmy Walker, Norrisovi v rozpočtových problémech nepomohl, ale nepohrdal Norrisem jako Hylan. Starosta Fiorello LaGuardia Norrisovi nevěřil, a dokonce ho a jeho zaměstnance obvinil ze zpronevěry téměř 200 000 dolarů.

Během svého působení ve funkci hlavního lékaře se Norris dvakrát léčil v Evropě z vyčerpání, ale 11. září 1935, krátce po návratu z druhé cesty, zemřel na selhání srdce.

Když Norris a Gettler začali pracovat, policie forenzní vědu nerespektovala. Jakmile se policie a vědci konečně začali vnímat jako partneři, a ne jako hrozba, dosáhli úspěchu při řešení dříve neřešitelných kriminálních případů. Charles Norris a Alexander Gettler způsobili revoluci ve vyšetřování trestných činů a jejich techniky a poznatky o chemických látkách, které byly dříve nevystopovatelné vlidské tělo, které toxikologové dodnes využívají při řešení záhadných úmrtí.